EMU Professional II: třífázový měřič energie v souladu s MID

EMU Professional II je třífázový měřič energie na lištu DIN 35 mm. Měří činnou a jalovou energii v obou směrech, ukládá zátěžový profil v zařízení, zvládá až čtyři tarify a podle provedení předává hodnoty přes M-Bus, Modbus RTU, TCP/IP nebo LoRa. Označuje se také jako třífázový elektroměr, kWh měřič nebo elektroměr na lištu DIN.

Třídu B podle EN 50470-3 pro činnou energii, což odpovídá odchylce jednoho procenta. Pro ostatní měřené veličiny platí třída 2 podle EN 62053, tedy dvě procenta. Obě třídy platí v celém měřicím rozsahu, nejen v jmenovitém bodě.

Ano. Měřič je schválen podle MID modulu B+D, v souladu s metrologickými předpisy podle PTB-A 20.1 a ve verzích se zátěžovým profilem navíc certifikován podle PTB-A 50.7 pro rozúčtování třetím stranám a řízení energie.

Podle článku 6 nařízení EJPD o měřidlech elektrické energie a výkonu (EMmV, SR 941.251) musí být elektronické měřiče činné energie znovu ověřeny každých deset let autorizovaným subjektem. Pro měřiče s elektromechanickým měřicím ústrojím platí lhůta patnáct let.

Ano. Pro přímo měřící měřiče činné energie bez předsazených transformátorů dovoluje čl. 6 odst. 2 EMmV statistický výběrový postup podle přílohy 4. Pokud dávka projde výběrem, všechny měřiče dávky si ponechají platnost ověření na dalších pět let.

Odpovědnost nese ten, kdo měřidlo používá, obvykle vlastník nebo provozovatel zařízení. To platí i pro podružné měřiče ve společenství vlastní spotřeby, nejen pro měřiče provozovatele distribuční soustavy.

Ano. Professional II splňuje CLC/FprTR 50579 a měří správně i při harmonických v rozsahu 2 až 150 kilohertzů, jaké vytvářejí střídače. Odběr a dodávku počítá odděleně, což je u zařízení pro vlastní spotřebu nutné.

Ve Švýcarsku. Vývoj, osazování desek, finální montáž a testování probíhají u nás a technická podpora působí z Baaru v kantonu Zug.

Při přímém připojení prochází měřičem celý proud zátěže. Nejsou potřeba proudové transformátory ani přepočet. To zjednodušuje instalaci, ale omezuje měřitelný proud na to, co snášejí svorky zařízení.

Varianta 3/100 s přímým připojením měří až 100 ampérů na fázi. Nad tuto hodnotu je nutné transformátorové připojení. U instalací blízko 100 ampérů je transformátorové připojení robustnější volbou.

U přímého připojení 1,5 až 35 čtverečních milimetrů. Utahovací moment je 2 newtonmetry, maximálně 3 newtonmetry. Příliš malý moment vede k přechodovému odporu a zahřívání svorky.

Rozběhový proud varianty s přímým připojením je 20 miliampérů. Menší proudy měřič nezaznamenává. Pro měření pohotovostního režimu jednotlivých spotřebičů je to dolní hranice.

400 V AC mezi fázovými vodiči s tolerancí plus/minus 20 procent, což odpovídá 230 V proti nulovému vodiči. Jmenovitá frekvence 50 Hz, 60 Hz na požádání. Měřicí rozsah je 40 až 65 Hz.

Jakmile očekávaný trvalý proud přesáhne 100 ampérů nebo má přívodní vedení průřez nad 35 čtverečních milimetrů. Pro transformátory hovoří i stísněný prostor v rozvaděči, protože k měřiči pak vedou jen tenké měřicí vodiče.

Při transformátorovém připojení měří proud zátěže proudové transformátory a převádějí ho na malý sekundární proud 5 nebo 1 A. Měřičem prochází jen tento sekundární proud. Tak lze měřit instalace až do rozsahu kiloampérů.

U varianty s 5 A sekundárně od 5/5 do 20 000/5 v krocích po 5 A. U varianty s 1 A sekundárně od 1/1 do 4 000/1. Převod se nastavuje v měřiči, který pak hodnoty přepočítá na primární stranu.

Varianta 3/5 snáší trvale až 6 A sekundárního proudu. Rozběhový proud je 1 mA, takže měřič zaznamenává i velmi malé zátěže v poměru k velikosti transformátoru.

Průřez vodiče 1 až 6 čtverečních milimetrů, utahovací moment 0,8 Nm, maximálně 1 Nm. Obvody proudových transformátorů nesmí být během provozu nikdy rozpojené, jinak vznikají nebezpečně vysoká napětí.

Ano. Bez správně nastaveného převodu měřič chybně přepočítá sekundární hodnoty a vyúčtování nesedí. Nastavení popisuje quickstart Professional II a mělo by být zdokumentováno při uvedení do provozu.

Podle čl. 13 odst. 1 EMmV je platnost ověření indukčních a kapacitních měřicích transformátorů neomezená. U jiných typů transformátorů může spolkový úřad při schválení typu stanovit lhůtu opětovného ověření individuálně.

Celková přesnost vyplývá z měřiče a transformátoru dohromady. Měřič splňuje třídu B podle EN 50470-3. Aby to platilo i v praxi, musí třída transformátoru odpovídat a zatížení musí zůstat v rámci specifikace transformátoru.

90 × 91 × 72 milimetrů, tedy 5 modulů na liště DIN 35 mm. Hmotnost je asi 350 gramů.

Kryt splňuje IP51, svorky IP20. Měřič je proveden ve třídě ochrany II. Pro venkovní použití nebo vlhké prostředí je potřeba vhodná skříň.

Rozsah začíná na minus 25 stupních Celsia; horní mez závisí na provedení a je vytištěna na čelním panelu – u variant 3/100 s přímým připojením je to plus 70 stupňů, u několika transformátorových variant 3/5 plus 55 stupňů. Mechanická třída prostředí je M2, elektromagnetická E2.

Podle provedení dva nebo čtyři tarify. Přepínání probíhá přes řídicí vstupy 230 V AC. Odběr a dodávka se počítají odděleně, takže lze pokrýt i výkupní tarify.

Paměť zátěžového profilu zaznamenává spotřebu v pevných intervalech, u Professional II každých 15 minut. Z toho lze vyčíst špičky zatížení, pohotovostní spotřebu a provozní doby. Pro výkonové tarify a řízení energie podle ISO 50001 je to datový základ.

Více než 100 000 naměřených hodnot, což při čtvrthodinových hodnotách odpovídá více než třem letům historie. Měřič zaznamenává bez ohledu na to, zda je připojen nadřazený systém.

Interní hodiny běží dál 18 dní na zálohu. Naměřené hodnoty jsou v paměti EEPROM a zůstanou tam nejméně deset let. Po obnovení napájení zařízení pokračuje v počítání bez zásahu do dat.

Protože jen časově rozlišené hodnoty ukazují, jaké množství bylo předáno třetím stranám v kterém okamžiku. Verze Professional II se zátěžovým profilem jsou k tomu certifikovány podle PTB-A 50.7.

Podle provedení M-Bus, Modbus RTU přes RS-485, TCP/IP nebo LoRa. Navíc je k dispozici impulzní výstup S0 a optické rozhraní. Každé provedení má vlastní návod k rozhraní.

1,5 miliampéru, což je přesně jedna jednotková zátěž M-Bus. Primární adresy lze nastavit od 0 do 250, sekundární adresa je osmimístná. Z výroby je nastavena primární adresa 000, 2400 baud a sériové číslo jako sekundární adresa.

300 až 9600 baud. Ve větších instalacích se osvědčilo 2400 baud, protože při vyšších rychlostech výrazně klesá dosah. EMU M-Center odečítá měřiče s tímto nastavením.

Měřič zatěžuje segment RS-485 jednou osminou jednotkové zátěže a pracuje s 9600 až 115 200 baud. Přiřazení registrů je v návodu k rozhraní Modbus.

Má konektor RJ45 se 100 Mbit full duplex a nabízí webový server, Modbus TCP, rozhraní HTTP GET a synchronizaci času NTP. Z výroby získává adresu přes DHCP. MQTT umožňuje přímé připojení k dashboardům a cloudovým službám.

863 až 870 MHz, LoRaWAN 1.0.3, standardně třída C, možná je třída A. Připojení přes OTAA nebo ABP.

Ano. V The Things Network je EMU Professional II LoRa k dispozici jako šablona. Pro jiné systémy poskytuje EMU dekodér na GitHubu spolu s generátorem a dekodérem payloadu jako webovými nástroji.

Výstup odpovídá EN 62053-31 a je proveden jako opto-MOSFET pro 5 až 60 V DC nebo AC. Lze nastavit 1, 10, 100, 1000 nebo 10 000 impulzů na kilowatthodinu a délky impulzů 2, 10, 30, 40 nebo 120 milisekund.

Ano, infračervené rozhraní D0 podle EN 62056-21. Slouží k odečtu na místě, nezávisle na kabeláži sběrnice.

M-Center odečítá měřič přes M-Bus nebo Modbus RTU, ukládá hodnoty a předává je přes MQTT, BACnet IP, OPC UA, Modbus TCP, API, FTP nebo e-mail. Funkce zátěžového profilu M-Center vyžaduje EMU Professional II.

Provozovatel distribuční soustavy měří v připojovacím bodě budovy. Rozdělení na jednotlivé nájemníky probíhá přes podružné měřiče, které vlastník pořizuje a provozuje. Tyto měřiče musí splňovat požadavky metrologického práva, protože jejich hodnoty slouží k vyúčtování.

Několik koncových spotřebitelů na stejném místě se spojí a vůči provozovateli soustavy vystupují jako jeden koncový spotřebitel. Právním základem jsou články 17 a 18 švýcarského energetického zákona ve znění platném od 1. ledna 2025. Podle čl. 17 odst. 2 EnG lze zahrnout nájemce a pachtýře.

Ve virtuálním společenství zůstávají měření provozovatele soustavy zachována a slučují se výpočetně, místo aby fyzicky procházela společným připojovacím bodem. Pojem pochází z praxe provozovatelů soustav; energetický zákon ho nepoužívá. Která varianta je možná, určuje příslušný provozovatel soustavy.

LEG podle čl. 17d švýcarského zákona o zásobování elektřinou, účinného od 1. ledna 2026, spojuje koncové spotřebitele, výrobce obnovitelné elektřiny a provozovatele úložišť ve stejné oblasti soustavy, na stejné úrovni a fyzicky blízko sebe. Jeho rozsah zahrnuje nejvýše území jedné obce.

Podle čl. 17d StromVG musí mít každý účastník inteligentní měřicí systém, kterým ho vybaví provozovatel soustavy. Vyúčtování vůči síti probíhá přes tyto systémy, ne přes soukromé podružné měřiče.

Měří za připojovacím bodem: jednotlivé byty a provozovny, nabíjecí body, tepelná čerpadla, fotovoltaiku a úložiště. Tyto hodnoty jsou základem interního vyúčtování, kontroly rozdělovacích klíčů a monitoringu. Vymezení vůči síti zůstává věcí provozovatele soustavy.

Provedení s obousměrným měřením a pamětí zátěžového profilu. Díky tomu lze výrobu, vlastní spotřebu a dodávku sledovat odděleně a až čtyři tarify rozdělit mezi odběr a dodávku.

Ano. Desetiletá lhůta opětovného ověření podle čl. 6 EMmV se váže k měřidlu, ne k tomu, kdo ho provozuje. Pokud jeho hodnoty slouží k vyúčtování, musí mít měřič platné ověření.